Uvítání na novém webu s Nicolasem Jolym

Ruku v ruce s tvorbou a zprovozňováním nových web stránek jsem měl možnost seznamovat se s vývojem vele zajímavého vína – Nicolas Joly 2003, Coulée de Serrant. Myslím si, že v posledním roce se o panu Jolym napsalo nespočet článků, ale pokusil jsem se uskutečnit pokus, který by měl alespoň trochu napovědět o vývoji vína a chuťových proměnách po otevření lahve. Že se jedná o biodynamické víno je netřeba hovořit.

24. 12. 2009 17 h

Víno bylo otevřeno a přelito do standardní dekantační nádoby

24. 12. 2009 18 h, teplota 16 °C (Joly doporučuje 14 °C – zdá se mi to málo)

Barva je zlatožlutá, pouhým okem je patrný vysoký extrakt. Ve vůni můžeme cítit velkou alkoholovost, oxidativní prvky, shnilá jablka, chuť se jeví krátká, nevyvážená, vyskytuje se jemné perlení na jazyku, minimální náznak medovosti, stopa ovocity.

25. 12. 2009 9.30 h, teplota 16 °C

Alkoholovost se nepatrně snížila, ve vůni přichází velká medovost, provázená žlutým cukrovým melounem a tóny manga. Chuť se výrazně prodlužuje, medovost je doplněna lehkou zakouřeností a mandlovým likérem. Víno je nabité, dlouhé a na závěru zůstává důležitá kyselina.

Ze sklenice i z úst se víno nevytrácí, ale dále se vyvíjíJ. Perzistence je opravdu nekonečná, cca po minutě, dvou chuťové náznaky jednosladových whisky, určitý druh rašelinovosti, které znám z degustací whisek na skotských ostrovech. VRCHOL VÍNA ČÍSLO 1

25. 12. 2009 14 h, teplota 14 °C

Stále zůstává lehký alkoholový nádech, dnes už mi připadá samozřejmý a správnýJ, ve vůni se zvedá mandlovost a přichází máslavá nota, trochu se ztrácí medový charakter. V chuti se víno hodně zjemnilo, ubyla ovocita, drží však luxusní kyselina, která víno nese. Sice je to pár hodin od poslední degustace, ale zdá se nepatrný pokles dolu – možná to bylo tím, že jsem se výborně vyspal a ráno mi víno sedlo. Neméně důležitým faktorem bude také teplota servírování, teď jsem sestoupil na Joly doporučovaných 14 °C a asi to není ta má správná teplota.

26. 12. 2009 21 h, teplota 16 °C

Alkohol se ve víně velice zjemnil (neměl jsem prve pravdu), medovost se zajímavě zvýraznila a diferencovala, rozlišuji akát, přesládlou hrušku, hruškovou kompotovost. V chuti odpadá lihovost také, víno se zdá být úplně scelené a harmonizované, nic nečouhá, nic neblokuje, kyselina se zapracovala do těla, ale stále víno nese, i když nedominuje. Víno má krásnou kompozici, veškeré jednotlivosti jdou spolu, med, hrušky, mandle, exotické koření, stále zůstává veledlouhá perzistence. Jsem zvědav za další den. VRCHOL VÍNA ČÍSLO 2

27. 12. 2009 19 h, teplota 16 °C

Víno se 100% drží, ale úplně se zjemnilo. Vše zůstává pohromadě jako minulý den, ale zdá se mi, že kyselina se stáhla úplně do pozadí a víno rozhodila. Zkrátila se i dochuť. Víno už ztrácí skladbu, kterou se pyšnilo včera, ale stále je plné formě.

3. 1. 2010

Víno nemá výraznější chyby, ale stále se zjemňuje, jakoby řídne.

7. 1. 2010

Víno stejné jako 3. 1., ale už se nadají rozeznat odlišnosti.

12. 1. 2010

První náznaky vysokých ostrých kyselin, ale kupodivu stále se dá víno pít.

17. 1. 2010

Registruji nesnesitelný nárůst octových kyselin. Víno se může vylít – moc ho však nezbylo. Věřím, že kdyby bylo ve větším objemu ještě by chvilku drželo.

Závěrem je nutno říci, že víno nezklamalo a je opravdovou výbušninou uvnitř lahve. Víno se neuvěřitelně vyvíjí po otevření a nenechá vás chvilku v klidu. Chenin blanc od Nicolase Jolyho je samozřejmě v prostorech Vinného Újezdu k mání.

Za Vinný Újezd

Daniel Keřlík

20. 1. 2010

 

Publikováno: 10. 02. 2010

© Vinný Újezd 2009 tvorba www stránek emocio